Rubrika: Zpětná vazba

2.2.2024

Dneska přišlo něco skvělého mailem od mé klientky s dcerou z první třídy. Dcera se ve škole vůbec nedokázala soustředit na matematiku, nebavilo jí to, a po půl roce školy už z. ní byla úplně frustrovaná.
Pracovaly jsme tedy s pomocí kineziologie na tématu ,,matematika“. Holčička měla 100% negativní emoční náboj a jen 2 % pozitivních emocí.
Pracovaly jsme s její otcovskou linií – táta, děda, praděda. Postupně jsme s pomocí maminky, jako zástupkyně za holčičku, uvolnily trauma, táhnoucí se generacemi v mužské linii. Mužská linie ovlivňuje levou mozkovou hemisféru. A levá hemisféra právě má na starost naše mentální dovednosti, analytické schopnosti, a tedy i matematiku.
Po uvolnění stresu se znovu zapojily obě mozkové hemisféry a změnil se původní stres ze 100% na 0% a pozitivní motivace ze 2% na 100%.
Jako vždy jsem na konci sezení řekla:,, Necháme to působit, odblok dobíhá asi 3 týdny, uvidíme.“ Tentokrát to ale bylo hodně rychlé.
Znovu se ukázalo, že k učení potřebujeme ,,celý mozek“ a že to pak jde lehce. A naopak, ve stresu je učení těžké a někdy to nejde prostě vůbec. Pak ale člověk ( malý i velký) má čím dál horší pocit ze sebe, vymýšlí, jak ty neúspěchy schovat, nevnímat, hledá výmluvy. A je to vlastně neradostný život.
Jak často říkám :,, Mnohem lepší je jedno odblokování, než půl roku doučování.“
A tady je ten mail – jména jsou změněná. Mám z něj obrovskou radost.
Ahoj Lado,
chtěla jsem s Tebou tohle sdílet… Po úterním odbloku jsme ve středu zůstaly s Aničkou doma, oběma nám nebylo dobře. Ve čtvrtek šla už do školy a bylo pro ní dost těžký, že jsem odjížděla pracovně pryč. Dneska, v pátek, jsou pololetní prázdniny a zůstaly jsme doma, a ….
První naprostá novinka – Anička si půl dne hrála sama! To se ještě nestalo. Obvykle nás neustále potřebovala u sebe… A dneska byla půl dne zavřená ve svém pokojíčku, anebo si sama něco dělala. Prostě zázrak! Až jsem jí začala sama nabízet, jestli si nechce jít společně něco přečíst 🙂
A pak jsme šli na úkoly… a ona si vybrala, že chce dělat úkol z matiky, kde bylo na jedné stránce snad 50 příkladů! No a měla to za chvíli hotové… Dokonce mě pak odehnala pryč a víc než půlku si vypočítala úplně sama a ze 30 příkladů měla jen 2 chyby. Dneska mi navíc neustále sama něco vaří, sama vysála, pomohla mi se zametáním, udělala kafe a je úplně nadšená. Vnímám jakoby jí opouštěl pesimismus.
Děkujeme!
Může jít o obrázek text

__________________________________________________

Zdravím Laďko,
Musím se s Tebou podělit o kus mojí velké radosti těchto dní a výsledek Tvé práce se mnou v minulém týdnu 🙂 .
Už ani nevím po jak dlouhé době to je, ale jsou to dlouhé roky. Někdy méně, někdy tak, že první den menstruace jsem nebyla schopna běžného fungování všedního dne, aniž bych vstala s podporou léku z postele a snažila se na svět tvářit, jako že je všechno v naprosté pohodě. Taková to byla bolest.
A teď, po strašně dlouhé době se vše obešlo bez té úmorné křeče, pocitu bezmoci a dalších doprovodných fyzických projevů.
A já Ti nastotisíckrát děkuji, že jsem si tyhle dny mohla znovu prožít s naprostou lehkostí, a dojít k uvědomění, že je skvělý být žena! 🙂
14.10.2023

___________________________________________________

Dobrý den, chtěl bych se podělit o svůj příběh,

jsem 22 letý student, který přes dva roky trpěl velkými bolestmi rukou a nohou (převážně úponů). Postupně se k tomu začaly přidávat další části těla jako ramena, krk a achilovky. Dva roky jsem chodil po doktorech a můžu zodpovědně říci, že jsem prošel vším, co klasická medicína nabízí : oddělení ortopedie, neurologie, revmatologie, specializovaná neurosvalová pracoviště, kompletní imunologii a dokonce infekční oddělení na Bulovce. Po mnoha nepříjemných vyšetřeních a několika desítkách zkumavek odebrané krve, jsem se s velkým štěstím dostal k velice uznávaným českým lékařům.
Nakonec jsem byl označen diagnózou Fibromyalgie, což znamená, že si s Vámi doktoři neví rady, protože na jednu stranu máte velké bolesti, ale na druhou, všechny výsledky jsou pozitivní.
Útěchou mi mělo být zařazení do světového výzkumu na Fibromyalgii, při kterém mi bylo řečeno, že se z toho pravděpodobně nikdy nedostanu a budu bolestmi trpět do konce života.
Po třech sezeních s paní Laďkou v průběhu dvou měsíců letošního léta je moje psychika lepší, než před nemocí a všechny bolesti jsou zcela pryč !
Toto poděkování myslím velmi upřímně a od srdce… Děkuji

28.září 2020

____________________________

Milá Laďko,
děkuji za pomoc s mou letitou bolestivou menstruací ( je mi 40 let) pomocí kineziologie One brain. Léta jsem si myslela, že to je geneticky podmíněno a i má dcera tak prostě bude trpět.
Ale po terapii jsem zjistila, že to tak k mému úžasu nemusí být. Zažila jsem poté první menstruaci zcela bez analgetik a moje dcera po stejné terapii má také podstatně hladší průběh. 
Řešíme i další problémy, které mě a mé děti posouvají dál a dál a cítíme se lépe.
Jsem ráda, že jsem dostala „náhodou“ kontakt právě na Tebe a děkuji i za lidský a diskrétní přístup.

Listopad 2019

_____________________________

Milá Laďko,
ráda bych ti napsala zpětnou vazbu na mou individuální konzultaci u Tebe v poradně, která proběhla v červenci letošního roku.
Přišla jsem k Tobě s tím, že mi v červnu vyšel špatně cytologický rozbor stěru z děložního čípku. Testy mi vyšly špatně již dvakrát před tím, ale v červnu vyšly doposud nejhůř.Lékař si mě tedy pozval již po třech měsících s tím, že pokud bude výsledek testů stejný, tak se bude muset situace řešit zřejmě zákrokem. Situaci jsem vnímala jako vážnou a hned jsem se k Tobě objednala.
Odblok proběhl a já jsem nyní po třech měsících absolvovala další cytologické testy. A výsledek byl negativní!
Velmi ti děkuji za práci, kterou děláš. 

Říjen 2019

______________________________

Milá Laďko,

chtěla bych Ti moc poděkovat za práci, kterou děláš, díky které se cítím být v poznávání sama sebe stále dál a ve svém životě více stabilní a v rovnováze. Tebou vedené konstelace jsou přesně to, co jsem potřebovala, a co mi pomáhá uvnitř sama sebe pochopit souvislosti mého života, posouvat se v něm, žít jej více naplno a uvědomovat si, že je můj :-).

Také bych Ti chtěla poděkovat za možnost individuálních sezení.

Na mém posledním jsem se díky Tobě zbavila dlouhodobě se opakujících gynekologických problémů. Když jsem k Tobě v květnu přišla, tak jsem byla už zoufalá. Od ledna jsem vystřídala velké množství, v lékárně dostupných, preparátů na léčbu vaginální mykózy, ale žádný mi nezabíral. Problém se po dobrání tablet vždy za krátko zase vrátil a já jsem byla v začarovaném kruhu a šlo to stále dokola. Až po mém individuálním sezení u Tebe se mi ulevilo a od té doby se už problém neobjevil.

Laďko, přeji Ti krásné léto a už teď se těším na další konstelační seminář.

Červenec 2018

___________________________

Milá Laďko,
chci Ti ještě jednou moc poděkovat za Tvou jemnocitnou práci. Upřímně se raduju z toho, že se naše cesty protly.. Jak jsem řekla při závěrečném sdílení, velmi mě těší tato cesta (s Tebou) a především, že cítím změny, posuny a přibývající sílu a to je teď nejvíc… S radostí vyhlížím všechno co bude a nemám strach z překážek a nových zkoušek.. Vím, že mne čeká ještě spousta slepých uliček a práce, ale těším se. Jak řekla moje zástupkyně v mé konstelaci:,,Možná jsem zaspala, ale netrápím se, mám radost z probuzení.. “
Chtěla bych si tyto pocity zachovat co nejdéle, i jako „strejčka na horší časy“ 🙂)
Díky!

Únor 2018

___________________

Jedna krásná zpětná vazba po semináři Jsem žena:
..Milá Laďko,
dovol, abych Ti vyjádřila hluboký obdiv k Tvé práci.
Tak trochu mi chybí slova.
Celý ženský kruh obsahující tři generace je pro mě obrovskou vzpruhou a povzbuzením. Obřad přijetí děvčat do kruhu žen byl povznášející.
Každá konstelace posouvala a posunuje moje vnímání různých událostí a reality života.
Děkuji také za moji konstelaci.“

Září 2017

_____________________

Ahoj Laďko,

je to už několik měsíců od doby, kdy jsme se viděli. Čas pomalu plyne, věci se dějí.

Naštěstí mám za sebou několik konstelačních víkendů a skoro celý konstelační trénink. Díky tomu jsem se zamýšlel co mi ukazují.

Výsledek?

Zjistil jsem, že dělám věci podle ostatních a ne podle sebe. A tím se zbytečně stresuju a podle toho to dopadá.

Ani nevím jak Ti vyjádřit svojí vděčnost za práci, kterou děláš. Za to, že jsi mi pomohla otevřít dveře k mojí Duši.

P.

5.6.2017 (upraveno)

______________________________________________________________________________

Zpětná vazba po práci s šestiletou holčičkou na téma obrovské stydlivosti, strachů a vzdávání se v situacích, kde by se měla nějak prezentovat:

Dobrý den, Laďko,

chci Vám jen napsat, že určitě pozorujeme u dcery po sezení zlepšení 🙂 . Kapu bachovky, v srpnu chodila dva týdny ještě do školky a učitelka mi říkala, že je taková nějaká „lepší“. Chodilo tam hodně cizích dětí, první den jsme jely ze školky domů a povídala mi – maminko, já jsem se s těmi dětmi seznámila, vůbec jsem se nestyděla! A jedna perlička – dodala k tomu – ta Laďka, to je kouzelnice! 🙂 Opravdu je vidět pokrok, už v x situacích se chovala jinak, pohodově. Dnes první školní den, taky to zvládla na jedničku, hezky se tam před tabulí všem představila, to je přesně ta situace, kdy bych dřív čekala pláč a stres … Tak jsem moc ráda, že jsou vidět pokroky a ještě jednou velký dík 🙂

Mějte se krásně, L.

říjen 2016

_______________________________________________________________________________

Sdílím krásnou výpověď mladé ženy. Je jasnou zprávou, že nemáme čekat, až se ,,oni ” změní, až ,,oni” něco řeknou, ,,oni” mi něco dají. Nejlépe je začít na tom všem pracovat u sebe. A vztahy se začnou měnit…

Ahoj Ladko,
dějou se po konstelacích věci:) Mám potřebu Ti nasdílet posuny v mé rodině, protože z nich mám radost a ději se i diky Tobě:)
Byla jsem o víkendu na otočku u mámy i za tátou, který pro mě měl dřevo do krbu, přišel nám pomoct soused s nakládáním a táta mu říká: “To je moje dcera Josefína “… Musím říct, že mě to dostalo, s tátou se vidim párkrat do roka, tuhle větu jsem od něj snad nikdy neslyšela… Asi Ti to přijde normálni, ale pro mě to byl malý zázrak, hodně mě to zahřálo. A pak to dovršila máma, povídaly jsme si a ona jen tak mimochodem řekla, že jsem celý táta, že jsem na něho hodně podobná… Tim jak jsou 30 let rozvedení, je to něco, co mi zase přišlo neskutečné, protože to pro mě bylo takove uznání od ní, že on je můj táta:)
Takze konstelace zřejme pracují…


Moc děkuji.

24.9.2014

_______________________________________________________________________

Mila Ladka,
pišem, aby som Ti ešte raz poďakovala za vikendovy seminár Mé tělo, mé symptomy. Bolo to úžasné, doslova a do pismena. Keď si predtým tak nějak spomínala, že víkendové semináre sú niečo úplně iné, než večery s konstelaciami, tak som si nebola evidentne úplně vedoma, nakolko ine. Ale teraz už som. Naozaj hlboka vďaka, bolo to užasné. Slovami nesdelitelné :-).
Prajem krasne dni, M.

17.4.2013

_________________________________________________________________________

Ahoj Laďko,
Chtěla bych Ti poděkovat za středeční konstelace na téma ,,Vnitřní dítě”. Ani jsem netušila, jak moc se mě týká, a hlavně mi to opět pomohlo pochopit hromadu věci a i zlepšit můj vztah k mamce – přestala jsem se trápit jejími starostmi tak, jak to vždycky chtěla, a nechala jsem jí to, že je dospělá a soběstačná. Dneska tu byla po dlouhé době a nebýt středeční konstelace, byla bych teď úplně vyřízená. Ale navzdory všemu jsem klidná, což je příjemně nový pocit po setkání s mamkou . Převedla totiž v průběhu diskuze, kterou sama vyvolala, ale já jsem si v klidu dovolila nesouhlasit, absolutní hystericky výbuch  ať už jí všichni necháme být, že jí hrozně ubližujeme a podobně…Spadla mi čelist, protože jí opravdu nikdo nic špatného nedělal, jen jsem jí řekla že si myslím, že dělá nevýhodný obchod. Prostě jsem si dovolila nesouhlasit a fakt mě překvapily ty silné emoce, které to vyvolalo . Ale během celého výstupu jsem jen viděla, že se vlastně opravdu chová jak malé vztekající se dítě. Dřív  bych měla výčitky, špatný pocit, stres a taky snahu jí vyhovět, aby to bylo mezi námi  dobré, ale dnes jsem cítila jen lítost nad tím, jak to se sebou vlastně musí mít těžké a že je to všechno její problém a ne můj. Dneska jsem se poprvé cítila jako dospělá dcera, za kterou přijeli rodiče, a za to Ti děkuji. Vím, že mám před sebou ještě hromadu práce, ale pokaždé když takhle vidím a cítím takové úžasně změny v mém vnímání, jsem na sebe hrdá a vždycky Ti v duchu děkuju, tak jsem ti to chtěla napsat.
Děkuji  a těším se na další a další takové úžasné zážitky s mýma novýma očima:-)

Z.

_________________________________________________________________________

Ahoj Laďko,

chci Ti moc poděkovat za fotku a vůbec za vše. Hluboce před Tebou smekám. Víš, o čem mluvíš a to s otevřeným srdcem. Obdivuji, jak každého dokážeš vyslechnout a dát najevo svůj pocit.

Najednou mám zájem učit se nové věci a nejsem hysterická. Vidím svět kolem sebe barevně.

Hodně štěstí!    H.

_________________________________________________________________________

Ahoj Laďko,tak s velkou radostí bych Ti chtěla vyřídit pozdrav a poděkování od mojí kamarádky z porodnice. Cca 3 dny po odbloku, který jsi jí na dálku udělala 23.4. (nedostatek plodové vody), si miminko v bříšku sundalo pupečník kolem krku a začalo báječně růst a přibývat, takže k naší velké radosti dnes lékaři po dvoutýdenním zkoumání rozhodli, že pokud nenastanou další komplikace, nebudou Lindu vyndavat předčasně a nechají ji tam přirozeně růst minimálně další 4 týdny i více! Takže díky Tobě se miminko může vyvíjet pěkně u maminky v bříšku:-)  šťastná maminka Ti na dálku mooooc děkuje a obě Ti přejeme krásné jaro plné pestrých zážitků!Měj se krásně! O.

___________________________________________________________________________________

Ahoj Laďko,

chtěla bych Ti vyjádřit velký dík! Od doby, kdy jsem u Tebe byla poprvé, až do dneška, mám pocit, že jsou to skoro dvě rozdílné ženy, co u Tebe byly. A žasnu a zároveň mám velký respekt před prací, kterou děláš. Je neuvěřitelné, jak moc jsi mi pomohla, zažívám úplně jinou kvalitu života, jsem schopna vidět lidi kolem sebe úplně jinou optikou a jsem vnitřně uspořádaná a šťastná, sama se sebou, úplně vnitřně v pořádku. Pro někoho to může být samozřejmost, pro mě v žádném případě. Znala jsem pocity, které byly strašně rozhárané, sžíraly mě a neměla jsem stání. Dnes jsou pryč! Jsem moc ráda, že jsem Tě potkala. Ještě jednou děkuji. K.

___________________________________________________________________________________

Laďko, posílám můj příběh:

.

Můj strach z řízení auta byl ohromný. Udělala jsem si řidičák a pak jsem 10 let neřídila. A pak to přišlo: manžel mi koupil ojeté autíčko a byl i ochoten mi dělat instruktora, abych se naučila znovu řídit. Nemohl ale pochopit ,jak moc to
bylo pro mě těžké: podlamovala se mi kolena a dělalo se mi špatně od žaludku jen při zmínce o řízení, běhala jsem na záchod několikrát před jízdou a po jízdě jsem se vypotácela z auta v slzách, s velkými bolestmi zad. Propukala jsem v
pláč jak při jízdě, tak i po jízdě.

Když mi známá dala kontakt na Laďku, nevěděla jsem o co jde, ale byla jsem ochotná zkusit cokoliv, co by mi mohlo
pomoct. Při individálním “odblokování” jsme přišly na to, že můj strach souvisí s něčím z dětství, co jsem si ale nepamatovala, protože jsem byla malá (15 měsíců). Přesto jsme s tím pracovaly a světe div se: po této jedné schůzce jsem se vrátila domů a prostě jsem sedla za volant a prostě jela! Neříkám, že jsem vůbec neměla strach, ale zbyl už jen takový ten normální strach začátečníka.

Během dalších týdnů a měsíců se to ještě zlepšovalo. Dnes dokonce jezdím autem několikrát týdně po Praze a o víkendech na chatu. Za to, že jsem dnes díky autu svobodnější a nezávislejší vděčím manželovi, který mi dal tu příležitost a Laďce, která mě zbavila strachu a ukázala mi, že to jde i v pohodě. Když je hezké počasí a malý provoz, tak bych si troufla říct, že mě řízení i baví. To je velká změna!

PS Později jsem si zjistila, co se to v mém dětství stalo: maminka čekala brášku a během těhotenství omdlévala a nechávala mě takto vlastně samotnou a vyděšenou s pocitem: “Já to tady sama nezvládnu!” a přesně takhle jsem se pak v dospělosti cítila v autě. Dnes už je to pryč.P.

____________________________________________________________________________________________

Dobrý den paní Laďko,

ještě jednou moc děkuji za dnešní konzultaci. Domů jsem jela v klidu a cítím se skvěle.

Už se těším na další návštěvu u Vás a doufám, že se něco v mém životě změní k lepšímu ….

Přeji hezký večer a ještě jednou moc děkuji, Katka K.

červenec 2011

____________________________________________________________________________________________

.

Milá Laďko,

ráda bych Ti ještě jednou poděkovala za velmi přínosný víkend strávený na minulých konstelacích. I když se toho asi spousta děje na jiných úrovních, sem tam nějaký ten záblesk uvědomění se též dostaví .

Děkuju Ti. Katka

červenec 2011

____________________________________________________________________________________________

.

Ahoj Ladi,
moc děkuji za odblok, který jsem u Tebe prodělala před měsícem.
Když si vzpomenu jak jsem tam seděla a jen brečela….
Dcera je měsíc po operaci a já po tom odblokování  zvládám veškerou péči o ni s přehledem a bez výčitek a pocitu viny, cože se to tomu děťátku stalo…
Ladi, píšu jen abych ti poděkovala, protože za ten měsíc jsem si na Tebe vzpomněla mockrát.
Děkuji Lída K.

říjen 2010

Laďka :,,Co Ti dala práce na sobě?”

Paní G., 36let:

Do svých 36let jsem žila v přesvědčení, že zůstanu v manželství bezdětná,protože jsem měla z dětí panickou hrůzu. Biologické hodiny jsem nikdy nepocítila a mateřské pocity mi byly cizí. To vše mě přesvědčovalo o tom, že moje cesta bude jiná, než u většiny žen. Ale díky hezkému vztahu s mým mužem jsem si začala uvědomovat, že to možná není úplně správné rozhodnutí. Jen jsem nemohla překonat ten blok v sobě. Začala jsem na sobě pracovat a hledat příčinu mého strachu a znechucení. Když jsem se dozvěděla o metodě One Brain, chvíli trvalo, než jsem se odhodlala ke konzultaci.

Nyní je to už rok a půl, co se snažím díky One Brain a Tobě Laďko  pochopit svoje já a přijmout ho takové, jaké je. Odlupuji jednu vrstvu obav a různě pokroucených přesvědčení za druhou. Občas to dost bolí a ne vždy je to příjemné.

Ale výsledek stojí za to. Změny cítím na sobě i na svém okolí, v mé rodině, u přátel. A za měsíc se mi narodí můj první syn.

Paní O., 51 let

Metoda One brain mě byla před 4 lety neznámá, a kdyby mi ji nedoporučila dětská psychiatrička a kdybys nevypadala ” normálně” jako normální máma, manželka, resp. ženská, asi bych se k tomu také nedokopala, bála bych se zneužití a manipulace.

Je to velmi dobrodružná cesta, člověk poznává sám sebe a svoje možnosti, někdy to bolí, ale pak ten výsledek něco napraví. Na druhé straně nelze dogmaticky tvrdit, že jedině tato léčebná metoda je nejlepší a že se vždycky dostaví ten nejlepší výsledek. Je vidět na všech těch seminářích, že záleží na lidském software i hardware, jak si konkrétní osoba vybere svoji cestu a co z toho si vyvodí a vezme. Tak to vidím já. Na těch seminářích je to vidět, jak každý kombinuje a postupuje individuálně podle svého života, svých časových i finančních možností. Totéž bylo s Reiki. Také jsem se toho bála. Teprve po nějaké době mě napadlo, že právě v tuhle dobu tím musíme projít. Tak to teď v únoru bude rok, co máme s mým dospívajícím  synem i Reiki II.

Mění se dost věcí – v první řadě se člověk ze ztrápené oběti, cloumané okolnostmi, mění  v osobnost se svojí odpovědností, ale i sebeúctou atd. Tenhle pohled na sama sebe mění i náhled na okolí a zpětně okolí  na člověka.

Pan L., 42 let

Co mi dala práce na sobě ?

Dala mi možnost konečně něco změnit.

Zjistil jsem, že každá deprese, každá ne-moc má svou příčinu a dá se uvolnit.

Každá práce s metodou One Brain je vzrušujícím dobrodružstvím.

Mám nyní svobodnou volbu pokračovat ve vyjetých kolejích, nebo se víc věnovat sobě a svým blízkým.

Možnost si vybrat- narážet slepě na svoje bolesti, nebo si zjemnit život.

A funguje to.